Centropen Barclay 1306 a verzatilka – do kapsy či do dlaně




Dnes si představíme rovnou tři kousky z padesátých let minulého století – kapesní plnicí pera Centropen Barclay 1306 plus versatilku, kterou jsem s jedním získala v krásném setu.

Šperkařský podnik Kovotep Praha (1954-1957), jehož název se skví na obalu onoho setu, vznikl v době celostátního znárodňování a to nepřekvapivě sloučením soukromých kovotepeckých firem. A právě tento podnik měl na starosti zdobení kovových variant jinak běžných celuloidových či bakelitových per, zvaných Barclay. Existovaly verze z ryzího stříbra, ale i hliníku, buď též ryzího, nebo se zlatým nádechem a i různých velikostí. My si dnes obhlédneme modely nejmenší, doslova trpasličí, označené číslem 1306. Dokonce i toto trpasličí pero existovalo i v klasické, černé verzi.

Jako první si prohlédneme set rytého plnicího pera a verzatilky, které jsou vyrobeny z hliníku. Zabaleny byly v dvoumístném rudém pouzdře s nápisem Kovotep Praha. Obě psací potřeby jsou gravírovány tenkými svislými a přetínány silnějšími vodorovnými proužky. Verzatilka je stiskací, ale nemá šroubovací tlačítko a v něm skryté krouhátko, jak jsme bývali zvyklí u větších kousků ze školy. Špice se odšroubovává a odkryje nám celý mechanismus posuvu tuhy. Ten je bezproblémový a funkční, což je u starších kousků vždy důvod k radosti. Nad stiskacím tlačítkem je pohyblivý, jemně gravírovaný úchyt modrého střapečku. Verzatilka píše velmi pěkně, ale vzhledem k nedostatku takhle malých tuh si ji budu muset šetřit.

Druhým kouskem ze sady je stejně designově řešené plnicí pero Centropen Barclay 1306, maličký, ale plně funkční kousek. Osazen je čtrnáctikarátovým hrotem Ripet, který po odborném zásahu píše hebce a nevynechává. Plnicí systém je stiskací, zakončen malou skleněnou nádržkou na inkoust. U tohoto pera se odšroubovává pouze spodní část krytu těla, kde je schován právě onen rezervoár. S výdrží nelze čekat žádné zázraky, tohle pero je hlavně reklamní suvenýrek, takže mnoho stránek s ním nepopíšete.

Sólová 1306 se od té v setu liší na první pohled daleko víc, než by se zdálo. Jistě, absence ozdobného střapce je patrná hned na první pohled, ale rozdíly jsou i pod víčkem a tělem. Zatímce první pero mělo zlatý Ripet, zde je „jen“ Centropen Iridium velikosti 32, který ale také píše velmi uspokojivě. U tohoto pera se odšroubovává celý kryt těla, ale systém pod ním je zcela totožný s první 1306. Také funguje tak jak má, ale opět, výdrž je minimální, tak den dva, když s ním napíšete jen pár větiček. Jak set, tak druhé pero jsem získala na Aukru za pár stovek, ale je pravdou, že onen set jsem tam už od svého nákupu neviděla, spíše jsou k dostání pouze samostatná Barclay 1306.

Nejen pera, ale i verzatilka jsou důkazem velmi vysoké rukodělné úrovně, kterou jsme si i po nástupu komunismu dokázali udržet a následovali jsme ne sovětskou, ale německou konstrukční školu. Pořád mne nepřestane fascinovat, že právě v padesátých letech, době kolchozů, politických procesů, zlodějské finanční reformy a malých či větších lidských tragédií se u nás vyráběla jedna z nejkrásnějších československých plnicích per a i Barclay 1306, které člověk schová v dlani, mi tuto fascinaci jenom prohlubuje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *