Doller – zápisník vašeho života?




Hned zkraje se přiznám, že k motivačním zápisníkům nemám velkou důvěru, spíš jsem se jim vysmívala a dlouho tvrdila, že takovou věc ani nepotřebuju. Jenže člověk by měl správně přistupovat k věcem bez předsudků. Tak se stalo, že jsem si objednala Doller a jala se prozkoumávat, co na tom ti lidi teda mají, že je tak hojně používaný.

I když jsem alergická na frikulínské tykání a kampaň i komunikace Dolleru na něm vždycky byla postavená, neodradilo mne to si diář za čtyři stovky koupit. Už v první fázi mne velmi potěšila komunikace s e-shopem, protože jsem si Doller chtěla vyzvednout v místě, které tou dobou jako výdejní nefungovalo, a musela jsem tedy řešit náhradní místo. Vyřízení bylo rychlé a bezproblémové. Doller přišel zabalený v klasické obálce a krom zápisníku jsem obdržela i „firemní“ propisku. Tu jsem okamžitě někomu darovala, protože jsem se chystala psát a stále píšu do zápisníku pouze plnicími pery.

K těm je papír Dolleru přívětivý, lehce propíjí jen velmi šťavnaté a silné stopy, drtivou většinu z mých per akceptuje bez problému, i když text je občas z druhé strany vidět. Desky diáře jsou vyrobeny z umělé kůže, jištěny gumičkou. Na zadní předsádce je kapsička, kam se dají schovat vizitky, účtenky a jiná drobotina. Na výběr jsou dvě barevné varianty, černá a růžová. Nevím, co mě to napadlo, že jsem si objednala růžový, ale příjemná tlumená barva desek je velmi půvabná.

Organizační rozvržení Dolleru je ve své svobodomyslnosti plné plusů a mínusů. Nemáte tam nic nadepsáno, takže začít můžete klidně v půlce roku jako já, protože jsem diář začala používat v červnu. Hned zkraje Dolleru máte velmi bohatý kus místa na úvahu, kým jsem za pět let. Tady jsem trochu nerozuměla, zdali to má být retrospektivní pohled na sebe teď a před pěti lety nebo plánování, co za tu pětiletku chci zvládnout, tak jsem to zatím nechala prázdné. Protilehlá stránka je věnována ročním cílům, které si tam v pohodě můžete vpisovat během těch tři sta pětašedesáti dnů. Další dvoustrana je věnovaná Snáři, kam můžete vepsat svoje plány a naděje. Pokud jste otrlý cynik, nechte prázdné.

Následuje stránka s čísly měsíců, proti ní první z motivačních citátů, které vždy načínají nový měsíc. Pokud motivační citáty nesnášíte jako já, se shovívavým úsměvem pokračujte dál. Doller totiž umí být užitečný i bez nich.

Každý měsíc začíná týdenním kalendářem, kam si ve zkratce můžete vpisovat, co váš čeká a nemine, vlevo máte i řádek na měsíční cíle. Pak už následuje dvoustránkový týdenní rozvrh, kde můžete využít zase rubriku cílů sedmidenních, máte místo i na poznámky, co je nutné udělat, komu zavolat, a nakonec i místo na věci, které vás onen týden nadchly, naštvaly či přinutily k zamyšlení. Na konci každého měsíce máte dvojstranu ohledně toho, co změnit, co jste splnili z předsevzatých věcí, co nesplnili, sepsat si pozitiva a negativa. Poté máte ještě dvoustranu na poznámky a hurá do dalšího měsíce.

Funkce každého diáře stojí a padá s tím, jestli do něj vůbec jste ochotni pravidelně zapisovat a používat ho. To však neznamená, že musíte používat všechny jeho funkce, pokud měsíc nepřinesl nic pozitivního nebo se vám nechce nějaká z předepsaných kolonek používat, nikdo vám za to hlavu neutrhne. Je to váš personální nástroj, uzpůsobte si ho své povaze, zvykům, náladám a prostředí, v kterém žijete. Můj Doller není třeba tak plný jako ty jiných lidí, protože nejsem tak zaměstnaná a kreativní či inspirativní jako jiné bytosti, ale to je fuk. Obrovskou devízu Dolleru jsem totiž našla v tom, že od června, kdy ho používám, už žádný jiný zápisník nepotřebuju, baví mě na konci měsíce si sednout, shrnout plusy a mínusy či promyslet, co dál. Nemusím to dělat, chci to dělat. A právě ta svoboda je příjemná.

2 odpovědi na “Doller – zápisník vašeho života?”

  1. Doller mám. Růžový 😀 jeden z předloni a loni jsem k Vánocům dostala další. Ale ten je zatím prázdný v šuplíku. V tom prvním jsem ztroskotala na tom, ze jsem ho chtěla mít právě tak nabouchany akcemi a vším možným, ale neziju tak zajimavej život, abych to splnila. Takže jsem do nej psala asi 4 měsíce a pak ho odklidila do přihradky a pochybuju, ze se k nemu někdy vrátím. Ten nový, prázdný mám zatím v šuplíku a je fajn, ze ho mužů díky nedatovanosti začít používat kdykoliv. Od 2019 mám svůj customizovany diář, který miluju <3 doporučuji perosnalplanner.com 🙂

    1. Taky nemám bůhvíjak napěchovaný život, ale musím říct, že jsem dost ocenila takové to měsíční resumé, co se povedlo a co ne. To se snažím opravdu vyplňovat a tak se motivovat dál. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *