Visconti Van Gogh Starry Night – Umění a emoce

Italská značka Visconti je oproti jiným evropským výrobcům velmi mladá. Přesto se dokázala do srdcí pisatelů za tu dobu nesmazatelně zapsat díky podmanivým designům svých výrobků, použití jedinečných materiálů i technologickým invencím. Velmi populárním modelem je i Van Gogh pojmenovaný po jednom z nejznámějších holandských malířů – Vincentu Van Goghovi.

Firmu Visconti založili roku 1988 ve Florencii dva muži, Dante Del Vecchio a Luigi Poli. Tito dlouholetí sběratelé a znalci trhu s psacími potřebami si dali za cíl vyrábět a prodávat celuloidová pera. Celuloid jako rostlinný materiál nebyl spoustou výrobců již velmi dlouhou dobu využíván. Sběratelé po perech vyrobených z tohoto materiálu ale pátrali a šíleli stále. To se mimochodem moc nezměnilo až do dnešních dnů. Zajímavostí je, že díky Visconti se tento materiál u mnoha výrobců do portfolia vrátil.

Druhým krokem byl úkol najít vhodné stroje a pracovníky, zapálené do výroby psacích pomůcek. To se povedlo. Dva roky po uvedení první kolekce Visconti přišlo s fascinujícím počinem – vyrobilo očíslovanou a certifikovanou kolekci psacích pomůcek z celuloidu vyrobeného v padesátých letech. Visconti postupem času dosáhlo svého cíle a stalo se předním výrobcem per z celuloidu. To však nebyly všechny trumfy v italském rukávu. Spousta jejich inovací byla patentována, například pero Alhambra z roku 1995, opatřené dvojitým rezervoárem na inkoust nebo bajonetový systém uchycení víčka, hrot Dreamtouch a další vylepšení, která opět posunula laťku kvality o kus výš. Mezi nejznámější modely firmy patří Homo Sapiens, v základní podobě vyráběn z čedičové žuly sopky Etna. Na ten si můžete přečíst recenzi, spolu s modelem Rembrandt, zde.

Visconti Van Gogh, jak už název napovídá, je inspirován slavným holandským malířem, ale zdaleka ne jenom jménem. Jednotlivé barvy modelu nesou názvy Van Goghových slavných obrazů. V roce 2011 byly vyrobeny Room in Arles, Sunflowers, Portrait Blue a předmět dnešní recenze, Starry Night. A další postupně přibývaly.

Ta jména nejsou bezdůvodná. Povrch pera je totiž vyhotoven v téměř identických barvách, jako jeho obrazová předloha, včetně prolínání barev. V případě Starry Night je to tmavě tyrkysově modrá, v některých místech přecházející do špinavě žluté, přes okrovou až k bílé. Vzhledem k tomu, že povrch pera je velmi barevně rozmanitý a žádný milimetr povrchu není stejný jako ten předchozí, je velmi příjemné si pero jen tak studovat, jako kdybyste centimetr po centimetru studovali skutečnou malbu. Tento pocit ještě umocňuje třpytivost povrchu a dvanácti fasetový tvar víčka a těla pera.

Víčko pera je zakončeno ploškou s gravírovaným znakem a názvem výrobce. Spona je plochá, obloukovitá a je jedním z dominantních znaků italských per, díky které je poznáte hned na první pohled. Z obou stran je na oblouku umístěn název výrobce. Spona je pružná, ale pevná, takže svůj účel plní na jedničku. Ústí víčka zdobí masivní, nádherně gravírovaný kovový prstenec s názvem výrobce a modelu. Na pero se nasazuje a drží díky magnetům.

Barel pera je vyroben ze stejného materiálu jako víčko. Taktéž je jeho povrch doslova rozlámán do dvanácti podélných plošek. Za úchopem kopíruje šířku ústí úchopu, cirka po centimetru se mírně rozšíří. Ukončen je stříbrnou koncovkou. Pod ním se skrývá vyjímatelný konvertor, který můžete případně nahradit standardní evropskou bombičkou.

I kdyby pero vypadalo sebeúchvatněji, pořád je to psací nástroj a jeho hlavním a nejdůležitějším posláním je správně psát. To Visconti Van Gogh Starry Night plní. Byť má „jen“ ocelový hrot, v mém případě šířky F, píše výborně, spouští tak jak má, po pauze i v otevřeném stavu nevynechává a je dobře vyvážené i s nasazeným víčkem.

Cena nového Visconti Van Gogh činí necelých sedm tisíc korun, ovšem nyní se tento model dá sehnat v podobě plnicího pera už jen v zahraničí.

Už při prvním recenzování jiných modelů Visconti jsem zmínila, že tato italská pera jsou elegantní a emotivní. Za tím si stojím i v případě dvanácti fasetového Van Gogha a není tak překvapením, že se rychle stal členem skupiny per, která nosím s sebou.

Za poskytnutí pera děkuji Peteru Kotrčkovi

Platinum 3776 Century Chartres Blue – Inspirace vitráží




Model 3776 Century japonské firmy Platinum je velmi populární model, který je k dispozici v mnoha různých variantách, ať už z poloprůhledné nebo průhledné pryskyřice, případně ebonitu, v různých barevných mutacích, případně vyzdobena starou japonskou úpravou urushi maki-e. My se dnes podíváme na variantu Chartres Blue, která byla inspirována vitrážovými okny jedné francouzské katedrály.

Katedrála v Chartres je jednou ze tří nejvýznamnějších francouzských katedrál a také jednou z největších gotických vůbec. Byla vybudována jako druhá ze tří a proto je větší než Notre-Dame v Paříži, která byla dostavěna jako první. I přes pozoruhodnou architektonickou podobu jsou nejznámější právě modré vitráže, jejichž barva inspirovala dnes recenzované pero. Je fascinující, že stavební styl na jedné straně zeměkoule inspiruje k naprosto odlišnému počinu někoho na druhém konci světa.

Model 3776 Century nenese tuto číslovku jen tak zbůhdarma, je to výška hory Fuji, jednoho z nejznámějších japonských přírodních klenotů. Varianta Chartres Blue je vyrobena z poloprůhledné sytě modré pryskyřice. K mání je buď pero se zlatými nebo pochromovanými doplňky.

Pero má hladký, doutníkovitý tvar. Víčko je zakončeno zaoblenou špičkou ze stejného materiálu, jako je zbytek pera. Pod ní je umístěn prstenec s plochou, širokou sponou. U ústí zdobí víčko silný prstenec s vyrytým názvem výrobce, zemí původu a číslem typu. Též je pozlacený.

Úchop pera je vyroben opět ze stejného materiálu jako ostatní části pera. Disponuje dostatečnou šířkou a i když nemá žádné drážky, drží se dobře. Za úchopem jsou závity na našroubování víčka. U hrotu lemuje ústí úchopu plastový prstýnek.

Barel se na úchop také našroubovává a stejně jako víčko, i on končí zaoblenou špičkou, ozdobenou tenkým zlatým prstencem. K peru je přibalen Platinum konvertor.

Hrot modelu 3776 Century je vyroben ze čtrnáctikarátového zlata a bohatě gravírován. Můj kus je vybaven variantou soft fine, což je měkký hrot s tenkou stopou. Pracuje na podobném principu jako flex hrot, tedy že se při tahu dolů plátky hrotu roztáhnou a dostaneme tak širší stopu. Zatímco flex je koncipován na co největší roztažení plátků a co nejširší stopu, soft fine hrot má své limity a přílišný tlak by mohl hrot nenávratně poškodit. Je to sofistikovanější nástroj a přiznám se, že mi ještě chvíli potrvá, než se s ním naučím obstojně psát. Takovýto druh hrotu je vhodný například na psaní písma Copperplate nebo Spencerian.

Pokud si na takhle speciální hrot člověk netroufá, tak jsou k mání samozřejmě i konzervativnější varianty v podobě klasických hrotů šířky F, M nebo B. Pro ještě větší fajnšmekry je k mání i tzv. music nib pro další stupně kaligrafie.

Plnicí pero Platinum 3776 je možno koupit například v pražském Penshopu, cena se liší podle materiálu. Varianta Chartres Blue stojí necelých pět a půl tisíce korun.

Za poskytnutí pera děkuji Peteru Kotrčkovi

Parker IM Premium SE Midnight Astral – souhvězdí v kapse

Myslím, že narozeniny jsou dobrým důvodem si koupit nový přírůstek a tak jsem se v půli června rozhodovala, kdo to bude. V užším výběru byl Faber Castell Neo Slim v černém laku s doplňky z růžového zlata. Ale pak jsem narazila na speciální edici od Parkeru pro rok 2019 Midnight Astral a ta mi doslova zlomila srdce. Jenže jsem notnou chvíli váhala, zdali si toto pero pořídit. Pro mluvila atraktivní povrchová úprava. Proti zase fakt, že o moderních plnicích perech Parker, konkrétně modelu IM, jsem toho po léta neslýchala mnoho dobrého. Jenže v roce 2016 Parker přistoupil k radikálnímu faceliftu svých klíčových modelů. Zdali to bylo v případě IM Premium k dobrému a jestli jsem si vybrala dobře, poodhalím v této recenzi.

Firma Parker je jedním z titánů na poli psacích potřeb, ostatně její vznik se datuje na konec devatenáctého století. Dlouho jsem však měla zkušenosti pouze se starožitnými modely Vacumatic, 61 a 45, se kterými jsem velmi spokojená. Ale propast mezi pery vyrobenými během čtyřicátých, padesátých a šedesátých let vůči současným Parkerům nezeje pouze v čase, ale i v kvalitě. Mnozí fanoušci se od značky odvrátili po zjištění, že se valná většina Parkerů vyrábí v Číně. Reputaci modelu IM nepomohly ani časté stížnosti, že v podobě plnicího pera rád vysychá a to díky velkému větracímu otvoru, schovanému pod sponou.

Parker se však evidentně z chyb poučil a jedna z letošních speciálních edicí, model IM Premium SE Midnight Astral, naznačuje v mnoha věcech zlepšení. Z vnějšku se model dočkal opravdu jen kosmetických změn – kratší vršek víčka, redesignovaná spona a z centrálního prstence se stal trojprstenec.

První, co dokáže na tomto modelu člověka takzvaně „zaháčkovat“, je nesmírně krásná povrchová úprava víčka a těla pera. Je totiž doslova poseta hvězdami. Nejsou to ale žádné nesmyslně rozsypané roztomilé hvězdičky, ale skutečná souhvězdí. Ta jsou podložena lakováním v modročerném odstínu, který imituje noční oblohu.

Parker IM Premium je relativně těžké pero, protože je až na podavač celé z kovu. Víčko je seshora ozdobeno kloboučkovou koncovkou z leštěného chromu. Klasická šípovitá spona, tak charakteristická pro modely Parker už od začátku jejich existence, dostala v tomto případě moderní, dynamický vzhled. Též je z leštěného kovu. Pod ní je sice tmavá ploška, ale evidentně to není „díra jak vjezd do pískovny“, jak se o tomto nešvaru minulé generace vyjádřil kamarád. Tmavomodré víčko se vzorem zdobí nad ústím silný prstenec dělený dvěma rýhami, s nápisem Parker a drobným znakem výrobce.

Tělo pera se směrem dolů zužuje a končí stříbrným „tlačítkem“. Víčko se dá na pero nandat, drží dobře a nevypadává. Navíc při nasazení stěny víčka nedřou o povrch těla pera a tak se nic nepošrábe.

Oproti vyleštěným vnějším částem je úchop Parkeru z matného kartáčovaného kovu a na to, že nemá žádné drážky pro opěru prstů, neklouže v nich, aby to ztěžovalo psaní. Jediným nešvarem je, že když pero zůstane moc dlouho na sluníčku, pěkně se rozpálí. Ale to je prostě kov.

Bohužel však u tohoto modelu chybí konvertor, což mi u pera za více než dva tisíce korun přijde poněkud krátkozraké. K dispozici je v základu dlouhá bombička Parker s modrým Quink inkoustem.

Za co má Parker ale obrovskou pochvalu, je hrot. Sice je malý a podsaditý, ale už je to opravdu hrot, ne ta parodie, která vězela v peru minulé generace. Já si zvolila šířku M a při prvotním psaní mi přišel dost suchý. Takže přišlo na lehkou úpravu pomocí pilníčku a teď už pero píše hezky sytě a nepřerušovaně. Povrch hrotu je zdoben sice stroze, ale elegantně. Nechybí název výrobce a prvky navíc jsou tři vygravírované jednoduché šipky.

Přehled redesignu hrotů Parker

Model IM nové generace je na tom s kvalitou zpracování rozhodně líp než ta minulá, minimálně díky vyřešenému problému s vysycháním a pěknějším hrotem. Midnight Astral sbírá ještě body navíc za atraktivní vnější vzhled. Cenové rozpětí modelu IM je celkem velkorysé, od základních modelů s cenou 1250,- Kč až po elegantně gravírovaná pera za 2200,- Kč, kam patří i to mé. Koupit je můžete například zde.

Moonman Wancai Mini – váleček do dlaně

Čínští výrobci plnicích per v posledních letech prošli zajímavým vývojem. Konečně se naučili obrábět akryláty a tak se dají na eBay koupit pera z atraktivních, vícebarevných materiálů. Krom toho se rozšířily jejich vlastní designy a ne jen obšlehnuté kopie dražších kousků. Díky tomu se vyprofilovali i výrobci, o jejichž pera se strhávají doslova rvačky a rychle mizí z nabídky. Mezi takové patří například PenBBS, který vede v používání krásných různobarevných akrylátů anebo Moonman, kde vsadili na obrovskou popularitu tzv. demonstrátorů.

Kapesní plnicí pero Moonman Wancai Mini jsem prvně zaregistrovala na eBay, ale až recenze Steva Browna mne přesvědčila ke koupi. Proto jsem si na výše zmíněném portálu jeden kousek vybrala, zaplatila přes PayPal a čekala, co dorazí.

Už po rozbalení jsem zjistila, že výrobce je ke svým zákazníkům velice štědrý. V krabičce z matného plastu se ukrývá nejen samotné pero, ale i šest černých bombiček a kapátko. To vše je bezpečně uloženo ve výstelce z polystyrenu a to tak natěsno, že pero jde vyndat jen s velkým úsilím. Pro mne osobně bylo velkým a příjemným překvapením, že kapátko není plastové, ale skleněné.

Model Wancai Mini můžete sehnat buď v čiré verzi, růžové, či transparentní se světlemodrými vlnami. Posledně jmenované jsem obdržela i já.

První velkou nevýhodou, které si okamžitě všimnete, je, že pero nemá žádnou sponu ani rollstop čili kovovou kuličku, která brání peru v kutálení se. Je tedy jasné, že Wancai Mini se může nosit jen v pozdru, jištěné gumičkou. Mně osobně to nevadí, taková pouzdra používám i pro pera se sponou vyrobená.

Víčko pera je jednolitý váleček, vršek je mírně se vyvyšující ploška. Je vyrobeno ze stejného materiálu jako tělo. To je též válečkovitého tvaru, končící závitem. Jelikož je pero samo o sobě velmi maličké, bez víčka měří od hrotu ke konci pouhých 8,2 cm. Po našroubování víčka na tělo povyroste o skoro čtyři centimetry, což jsou už snesitelnější parametry.

Úchop pera je v tomto případě transparentní, zdobený stejným vzorem jako tělo i víčko. Wancai Mini je příliš malé na to, aby se do něj dal použít konvertor, můžete je však buď vybavit klasickou krátkou bombičku nebo z pera udělat tzv. eyedropper, čili do kapátka pojmout inkoust a nalít ho přímo do těla pera. Osobně tuhle možnost preferuji a využila jsem ji, protože do samotného barelu se samozřejmě vejde víc inkoustu než z bombičky. Navíc, pokud člověk použije blýskavý inkoust, vypadá to vážně parádně.

Hrot je obyčejný ocelový IPG ve zlaté barvě a šířce F. Jinou s největší pravděpodobností ani neseženete. Po malinké úpravě, kdy se mi zdálo, že pero píše příliš suše, jsem tok inkoustu dala do pořádku a pero už nemá skoro žádnou chybičku.

Vzhledem k tomu, že po čínských perech z akrylátů je velká poptávka, na cenu ve výši pár korun, jako třeba u modelu Jinhao X450 můžeme zapomenout. Moonman Wancai Mini se dá koupit za cenu okolo čtyř set a v poslední době přibyly modely i z ebonitu, které jsou ještě dražší.

Centropen Shark – žralok do školního batohu

Centropen Shark se vyrábí už delší dobu, ale zatím byly pro mne jeho barevné varianty natolik nezajímavé, že jsem netoužila po něm sáhnout a vyzkoušet ho. To se ale změnilo, a tak jsem se po jednom impulzivním nákupu stala majitelkou fialovo bílého květinového cvalíka. Jaký tedy je školní Centropen pro děti jedenadvacátého století?

Prvně bylo toto pero k mání v pruhovaných dvoubarevných kombinacích. Ty sice nezmizely, ale přibyla k nim bílá s doprovodnou barvou, ještě navíc ozdobená vzorem. Dá se tak sehnat krom celobarevného i Shark květinkový či se zvětšeninou otisku prstu. Musím říct, že tenhle malý, ale viditelný zlepšovák peru dodal na atraktivitě.

Ergonomické tvary táhnou a nevyhnulo se to ani Sharku. Pero je buclaté, trojhranného profilu, se širokou plastovou sponou. Ta je v případě mnou vlastněné varianty ozdobena třemi fialovými kvítky. Riziko ovšem nastává v okamžiku, kdy má školáček nenechavé prstíky (Přiznám se, že já takový ničitel fakt byla!) a se sponou si hraje tak dlouho, až se ucho… tedy spona utrhne. Nebo spíš prachsprostě praskne.

Víčko je nasazovací a za úchop dosedne s uspokojivým cvaknutím. Dá se samozřejmě na pero nasadit a díky specifickému profilu školního pera nikam neočekávaně neodcestuje.

Boky plnicího pera z obou stran zdobí široké fialové pruhy, takže pořádkumilovné děti mohou při zavření doslova držet čáru. Pokud však v rychlosti pisatel pero zacvakne tak, že pruhy nebudou navazovat, krom estetické újmy se nic nestane. Výhoda trojhranného profilu. Na jednom z boků se skví natištěný název modelu a výrobce, nikoliv však číslo typu, jako bývalo kdysi dávno zvykem.

Úchop pera je pogumovaný, takže při psaní nebude v dětských prstech klouzat. Gumový „ostrůvek“ na úchopu není sice nijak drážkován, ale je vyroben z matného materiálu a pero drží při psaní jak helvétská víra. Navíc jsem nikde nenašla žádné plastové otřepky, což je příjemné zjištění.

Hrot Sharku je ocelový, malý a hranatý, šířky F. Proti baculatému zbytku pera působí drobet směšně, ale je dobře vyladěný, spouští, jak má, a i když je stopa tenká, pero píše sytě. Což je nejen pro školáka ideální stav. V základu se pero prodává bez obalu, do papírnictví se většinou dodává v krabičkách po deseti. Součástí Sharku je klasická centropení modrá bombička. Já místo ní použila bombičku naplněnou inkoustem KWZ Gumijagodowy, protože do fialového pera prostě patří i fialový inkoust. Malinkatým, vtipným bonusem bylo, že hopsinkový inkoust je skoro totožný s odstínem pruhů a kytiček.

Centropen Shark je ideálním mezníkem mezi plnicími pery Herlitz k mání za pár kaček v každém Tescu a dražšími školními pery jako jsou třeba Pilot Kaküno či Lamy abc. Stojí méně než dvě stovky (mě konkrétně 179,- Kč), díky ergonomickému řešení nebude vašemu potomkovi kazit úchop a už něco vydrží. No a když po něm sáhne dospělý, i pro něj tenhle školní dravec může za velmi snesitelné peníze udělat dobrou službu.

Sheaffer POP Star Wars – nechť vás Síla provází i při psaní!

Před dávnými časy, v předaleké galaxii… americká firma A.T. Cross koupila práva na vyrábění merchandisingu s grafikami a logem slavné Lucasovy ságy. A do téhle neprobádané krajiny šlápla velice troufale – kolekcí plnicích per Cross Townsend a dalšími, které časem přibývaly. Ale proč píšu o Crossu, když se článek týká per Sheaffer? Inu proto, že Sheaffer je subbrand Crossu, takže i pro něj platí užití licencovaných SW grafik. A proto mohla vzniknout starwarsovská edice modelu POP.

Samozřejmě také existují „popíky“ v klasickém, jednobarevném provedení, vyvedeném ve veselých, jasných barvách. Takže pokud byste zrovna neprahli po sci-fi kabátcích, máte šanci se k tomuto modelu dostat i v usedlejší podobě. Já se ale budu přeci jen věnovat těm pomalovanějším.

V první vlně byly do světa vypuštěny tři modely POP se starwarsovskou tematikou a to R2-D2, Darth Vader a Mistr Yoda. Později do nabídky přibyly Hvězda smrti, Kylo Ren a další robotek, BB8. Na výběr je buď plnicí pero nebo roller plus set rolleru a tematického zápisníku.

Jelikož je Sheaffer POP jedním z nejlevnějších modelů této firmy, i zpodobnění motivů slavné ságy není bůhvíjak řemeslně propracované – jedná se o prosté nátisky více či méně geometrických tvarů. Můj kus má malý kaz v nátisku na těle, ale nechala jsem to plavat, protože si to své aspoň poznám a jak říká klasik, na funkci to nemá vliv.
U zpodobnění R2-D2 je zajímavé, že víčko je z tmavšího šedého plastu, kdežto tělo z bílého. Víčko končí plochou, do které je zasazen černý kruhovitý plíšek se dvěma nápisy Scheaffer po okrajích. Též ho zdobí hranatá spona ozdobená bílým puntíkem, který charakterizuje modely Sheaffer po mnoho dekád. Oproti rovné lince víčka je prohnutá a dostatečně tuhá, aby plnila, co plnit má, tedy jistila pero před vypadnutím z různých částí oděvu.

Tělo pera je válečkovité a končí kovovým vyvýšeným prstencem s bílou ploškou uprostřed, který jistí víčko při nasazení. To se ale dost zlehka v této pozici protáčí kolem své osy. Nevnímám to vysloveně jako chybu, jen jako znak jisté nedomyšlenosti. Víčko před upadnutím jistí dostatečně, to tam drží pevně a když ho chci oddělit, musím použít mírnou sílu.

Pero je vybaveno ocelovým hrotem šířky M, což vnímám jako zdravý kompromis pro lidi s různou šířkou rukopisu. Bohužel nejsou na výběr žádné jiné alternativy, Sheaffer POP má prostě jen tento hrot. Což je ale vykoupeno dostatečně hebkou stopou, která majitele nepřivede k šílenství. A upřímně – to že pero koupíte, narazíte bombičku a píše, není zárukou ani u per z jiné cenové úrovně.

Když už se zmiňuju o bombičkách, zde musím potenciální zájemce připravit na lehké zklamání. Sheaffer totiž tento model nevybavil koncovkou pro klasické evropské bombičky, ale pero „baští“ jen ty své značky, které jsou robustnější než ony „obyčejné“, co známe a mají ploché ústí. Dobrou zprávou ale je, že se u nás dají bez problému sehnat a v mnoha barvách. Já zatím vypotřebovávám tu, která byla k peru dodána, naplněnou černou barvou.

Úchop pera je opatřen gumovým návlekem, který kryje celou tuto část, ale bohužel se opět protáčí kolem své osy. Naštěstí to ale nemá vliv při vyšroubování barelu, který jde oddělit lehce na pár obratů a nebudete zbytečně kroutit celým perem, než by se barel uráčil na závitech hýbat. Pod úchopem je plastový prstenec, který jistí víčko při zavření. To se tam dorazí s uspokojivým cvaknutím. A když víčko zase z pera odejmeme, ozve se pěkné „plopnutí“, které dalo celému modelu jeho název.

Nutně musí dorazit otázka: Stojí tohle pero za cenu šesti set padesáti korun? Jistě, má pár výrobních renonců, jako je vrtivé víčko a protáčející se úchop, případně ne úplně standardní typ bombiček či jedinou šířku hrotu. Ale pokud se budeme bavit o tom, co má dělat správné pero perem, jako je okamžité psaní, případně použití po malé pauze v otevřeném stavu nebo spouštění inkoustu k hrotu, vládne u mne naprostá spokojenost. A navíc si tenhle sympatický váleček může člověk vybrat jak v mnoha barvách, tak v šesti grafických variantách. Jako varianta nejen pro startovní pero se mi zdá více než dostačující.

Pelikan Souverän M800 – druhý největší z německé letky




Po nákupu modelů Pelikan Classic M200/M205 mi bylo jasné, že tuto německou značku jen tak neopustím. Luxusnější pero díky mým nepříliš opulentním financím bude šance si koupit tak za pár let. Jenže někdy vám do nosu cvrnknou až bláznivě výhodné nabídky, které se neodmítají. A tak se dostal jeden z modelů Souverän i ke mně. A já se o to potěšení neváhám podělit i s vámi.

Krom designově hypermoderního modelu Pura (který se mi líbí natolik, že asi časem taky jeden adoptuju do sbírky) a dětských per stojí a padá Pelikan na velmi konzervativně vypadajících perech. Startuje drobnějšími modely Classic (od skoro kapesního typu M 150 až po krapítek větší M215). Ale skutečnou páteří jsou modely Souverän, začínající modelem M300 (jen o trošku větším než Classic M200) a pokračující až k modelu M1000, který už je fakt hodně velký. Pokud by vás zajímaly rozměry, tak tady si je můžete prostudovat. Jak modely Classic, tak i Souveräny, pokud se jedná o pera se zlatými doplňky, končí nulou, pokud o stříbrné, končí pětkou.

V základní řadě se M800 vyrábí celočerný či v proužkované variantě. Barevné varianty jsou různé – modrý, zelený, vínově rudý nebo šedý. Proužky jsou perleťové a tím pádem velmi fotogenické. Čas od času se objeví i limitované edice v jiných barvách i provedení povrchu. Jako třeba loni hnědě melírovaný Renaissance Brown, a pro model M805 černo tyrkysový Ocean Swirl.

Modely Souverän mají všechny vestavěné čerpání, které v případě „osmistovky“ měřící lehce přes čtrnáct centrimetrů. V zavřeném stavu poberou 1,35 ml inkoustu. Model Classic měří dvanáct a půl centimetru (taktéž v zavřeném stavu) a pobere 1,2 ml inkoustu.

Tvar těla pera i víčka je stejný jako u modelů Classic. Jen je všechno o pár milimetrů větší. Tentokrát jsou všechny doplňky pokoveny 24 karátovým zlatem. Prostor mezi proužky těla je transparentní, aby si majitel mohl kontrolovat hladinku inkoustu. Oproti modelům Classic mají Souveräny na otočném konci těla, které pohání píst, dva tenké kovové proužky místo jednoho.

Mnou vlastněný model M800 má hrot šířky F. Ten je dvoutónový, gravírovaný bohatěji než u nižších modelů a vyrobený z osmnáctikarátového zlata, zdobený rhodiem.

Od tak drahého pera jako je Souverän je logické očekávat, že jakmile odšroubuji víčko a naplním nádržku inkoustem, bude skvěle psát. To hrot mého kusu splnil na výbornou. I když je to vážně kus pera a mé oblíbené dvoustovky proti němu vypadají jako děcka- Drží se mi velmi pěkně a pohodlně. To platí i po nasazení víčka.  Přesto, že je plastové, a  má na sobě pokovené segmenty, není nijak extrémně těžké, aby při psaní pero převažovalo dozadu.

Nikdy se nemá říkat nikdy a je vždycky milé, když se o tom člověk může přesvědčit. Souverän se velmi rychle stal členem mého „every day carry“ týmu, kde odvádí velmi dobrou práci, stejně jako jeho menší kolegové. A i když je cena opravdu nemalá, tedy více než dvanáct a půl tisíce, V Souveränu se ve velmi příznivé míře snoubí elegance, prestiž a skvělé dílenské zpracování. A i toto pero, ať už má jakoukoliv cenovku (ano, v tomhle se budu opakovat do nekonečna), je především nástrojem, který se má používat a dělat vám radost, kdykoliv se na něj buď podíváte, nebo ho vezmete do ruky a dotknete se s ním papíru.

Tactile Turn Gist – ryze chlapské pero




Texaská firma Tactile Turn byla založena roku 2012 a do povědomí příznivců plnicích per se zapsala během roku 2015, kdy odstartovala úspěšná kickstarterová kampaň na podporu modelu Gist. Majitel TT Will Hodges přesně věděl, jakou cestou se chce vydat. Jediný model, ovšem variabilní, co se týče materiálů. Ty jsou však vybírány ne dle měřítek elegantnosti, ale užitečnosti. Gist je totiž pro chlapy, kterým nevadí, když jim pero spadne do bláta, protože ho zvednou a stejně s ním napíšou, co potřebují.

Gist je velmi strohý, přesto zajímavý nástroj. Tělo, víčko i úchop pera jsou gravírovány jemným žebrováním, které hlavně v případě úchopu zajišťuje, že se vám nástroj při psaní nebude protáčet v prstech, i kdybyste je měli od nafty. Konec víčka je plochý, stejně jako zakončení těla pera. Spona plochá, černá, velmi tuhá, ale splňující to, co se od této části pera očekává, tedy jistit nástroj proti vypadnutí z kapsy a z částí pera je jediná lesklá.

Co se týče nabízených materiálů, možnosti jsou v jádru tři, obohacené o mírné variace. Nejlevnější je pero z polykarbonátu, takzvanou „střední třídou“ co se týče ceny je v rámci modelu Gist mosazná varianta a nejdražší je titanová. Krom základního materiálu se dají vybrat ještě doplňky (úchop a vršek víčka) z mosazi, mědi, damašku nebo titanu. Taková exponenciálně zvyšující se variabilita je nesmírně sympatická. Navíc si dle váhy základního materiálu můžete vybrat, čím chcete svou ruku zatěžovat. Plast je nejlehčí, mosaz zase nejtěžší.

Objektem dnešní recenze je varianta polykarbonátová s měděným úchopem a vrškem víčka. Výběr materiálů se samozřejmě odrazí na ceně, rozmezí se pak natahuje od devětadevadesáti dolarů k cifře ke třem stovkám. S dalším navýšením počáteční investice je třeba počítat ohledně potenciálního materiálu hrotu. Ten je značky Bock a velikosti šest čili pěkný velký kousek kovu od solidního německého výrobce s dlouholetou tradicí. K mání máte možnost ocelovou, titanovou a čtrnáctikarátové zlato. Co se týče šířky stopy, nabídka je velkorysá, od EF hrotu až po 1.1 mm stub. Mnou ozkoušený model má ocelový hrot šířky B, což je velmi pěkně píšící, šťavnatá záležitost, která je ideální pro rozmáchlejší rukopis.

Díky patinujícím materiálům se Gist velmi brzy zbaví puncu novosti, a naopak může získat šmrnc poctivého pracanta, který je do ruky brán den co den. Samotné pero je krátké, takže většina pisatelů bude psát s nasazeným víčkem. To se šroubuje díky širokému závitu, který má rozsah zhruba tři otočky. Nasazené u karbonové varianty sedí jak přibité, z jiných recenzí je ale patrné, že mosazná varianta má s tímto drobet problém.

U modelu Gist nenajdete žádný lesk, zářivé barvy, pozlacení a další „pastvy pro oko“, kterých jsou moderní pera plná, ale získáte praktický výrobek, který byl velmi promyšleně konstruován na to, aby vám vydržel co nejdéle, a to i v nejtěžších podmínkách. Víc, než v ženské kabelce mu to bude slušet v kožené pracovní brašně nebo kapse u montérek, přičemž si opravdu nemyslím, že je ostuda přesně pojmenovat, pro jaké pohlaví jsou tato pera primárně určena. A věřím, že právě takováto ryzost a syrovost okořeněná bohatým množstvím kombinací skrz velmi kvalitní a odolné materiály byla sympatická všem, kdo kampaň Gistu tehdy podpořili.

Stránky výrobce: http://www.tactileturn.com/

Za zapůjčení pera Tactile Turn Gist děkuji Peteru Marcinkovi

Pelikan M200/M205 – perleťoví opeřenci




Německá firma Pelikan patří mezi výrobce, jejichž nejnižší modely jsou dostupné i pro méně movitého smrtelníka, a přitom uživatel dostane pěkně zpracované pero, se kterým je radost psát. Poté, co jsem zjistila, že Pelikan vypustí na veřejnost model Classic M205 v modré perleti, přísahala jsem si, že ho jednou budu mít. A tak se i díky laskavosti dobrých lidí z Penshopu stalo. Ale to jsem ještě netušila, že modře mramorovaný Pelikan nezůstane dlouho sám…

Řada Classic sestává ze čtyř modelů, přičemž nejmenší je označen číslem 150, největší číslem 215. Modely 200 a 205 jsou druhým nejmenším modelem klasické řady, přičemž se dá sehnat jak verze s vestavěným pístem, značená M, tak verze na bombičku/konvertor, značená P. A právě u verze s integrovaným čerpáním jsou k mání tři perleťové variety – dvě „dvoustovky“ s hnědým a zeleným melírováním a „dvěstěpětka“ s modrým. A právě modrá a hnědá varianta budou objekty dnešní recenze.

Designově jsou modely 200/205 úplně stejné. Vyrobené z plastu, vybavené širokým „oknem“ pro kontrolu hladiny inkoustu a ve spodní části těla závitem, který uvnitř pohybuje pístem. Hrot je krytý víčkem, které se směrem nahoru zužuje a končí zdobnou hlavicí – u modelu 200 je černá, u 205 stříbrná – s logem výrobce. Spona imitující profil pelikáního zobáku je u obou modelů dost tuhá, ale svou funkci plní.

Čím se modely odlišují je zbarvení. U Pelikanu 200 jsou kovové doplňky včetně hrotu pozlacené, u 205 zůstaly všechny tyto prvky v barvě oceli. K mání jsou i tradiční barvy jako černá, bílá a v zahraničí i červená, a i poloprůhledné limitované edice dodávané s vybranými barvami inkoustu Pelikan Edelstein, jako například aktuální verze Smoky Quartz, kterou si můžete koupit sólo nebo s inkoustem. Perleťové verze mi přišly mnohem atraktivnější.

U modré dvěstěpětky jsou plast víčka, úchopu a koncovky těla černé, u hnědé dvoustovky tyto části dostaly barvu hořké čokolády. Při umělém světle je vidět jen nepatrný rozdíl. Vezměte ale oba Pelikany na sluníčko a ukážou se v celé své nádheře. A právě tohle mne na perleťových perech baví nejvíc – povrch melírování jako kdyby ožil vlastním životem, který je ještě podtržen drobným třpytem.

Modely Classic M 200/205 jsou malá pera, zavřené mají na výšku pod dvanáct a půl centimetru, s nasazeným víčkem lehce nad čtrnáct a půl centimetru. Úchop je dost krátký, ale naštěstí plynule přechází v inkoustové okno, takže se dá pohodlně držet celá tato část, máte-li širší prsty. Nádrž pojme 1,2 ml inkoustu, což není žádný rekord, ale na pár desítek stránek vám vydrží.

U modrého pera jsem si hrot nevybírala, tam mi byla přisouzena šířka M a vůbec mi to nevadí, stopa je hezky mokrá a sytá. U hnědého už jsem si poručila šířku B. Co mne ale u obou hrotů dost nepříjemně překvapilo, byl fakt, že zezačátku dost škrabaly. Pár tahů na brusném hadříku celou věc napravilo, ale u per s cenovkou nad sto euro je to dost nemilý problém, zvlášť pro člověka, který by nevěděl, co s tím. Snad jsem měla jen tak trochu smůlu. Každopádně příjemným faktem je, že se dají do obou verzí za sedm a osm set dokoupit hroty, takže si pak člověk může hrát dle libosti se šířkami stopy.

V českých korunách za obě pera zaplatíte do tří tisíc, modré vyjde na necelých 2700,- Kč, hnědé na bez pár korun 2900,-. Nejsou z nejlevnějších, ale zase je třeba si připočíst vestavěný píst, v tomto případě atraktivní provedení a zavedenou německou značku. Modrá varianta u nás zatím není k mání, ale hnědá a zelená ano. K těmto perům nejen já, ale i výrobce doporučuje inkousty Pelikan Edelstein, o kterých si víc povíme v jiném článku.

Papi pen Blue Hyacinth a Blue Brava – vysocháno na přání

Bylo nebylo, v jedné facebookové skupině se sešla banda nadšenců, které jistý šikovný člověk, říkejme mu třeba papi, nabídl, že vyrobí pera. Účastníci tohoto podniku si vyberou materiál, z kterého chtějí, aby pero bylo, taky hrot, co se barvy a šířky stopy týče, penízky se přesunou a bude se čekat, jak to všechno dopadne, přičemž zprávy z bojiště jsou v ceně.

On už ten výběr je věc naprosto neuvěřitelně pekelná, zvlášť když je k mání taková paleta vzorů a barev jako tady. Takže počítejte s tím, že pokud do takového dobrodružství půjdete, s výběrem strávíte několik hodin. Bez přehánění. Pak ještě hrot, který se vybíral zde. Hroty JOWO jsou dostatečně solidní a dobře zpracované, aby tam nehrozilo riziko nějakého nepodarku a velikost 6 je dostatečně rozměrná na to, aby v masivním peru nevypadala nepatřičně. Čerstvě jsou k výběru i barevné varianty, i když ty mohou působit dost kolotočářsky.

Jelikož je mou oblíbenou barvou modrá, volby automaticky padly tam. Po tvrdém boji jsem si vybrala materiály Blue Hyacinth a Blue Brava. Upřímně, jen jsem si vybírala hezké vzory, takže mne celkem překvapilo, jak v reálu opravdu ty materiály vypadají a chovají se. Zkrátka a dobře, nakonec můžete dostat příjemné bonusy navíc.

Blue Hyacinth je totiž nejen částečně perleťový, ale i poloprůhledný, takže je vidět do víčka, jak se tam otáčí hrot, když šroubujete. Je to blbinka, která nemá na funkci vliv, ale já se na ni hrozně ráda koukám. Blue Brava mne prvně zklamala, protože je oproti obrázku hodně tyrkysová, jenže taky oplývá perleťovým nádechem, vzor vypadá jak rozbouřené moře a na určitých ploškách přechází až do zelena. Paradoxně jsem z ní nakonec mnohem víc uchvácená než z Hyacinthu.

Pero má krom kovového hrotu i kovový úchop a prstenec se závity na víčku, takže je to celkem pořez. Tvar je jednoduše válcovitý, bez spony či rollstopu, což mi nevadí, protože je obě nosím v pouzdře a ta stručná tvarová čistota se mi zkrátka líbí. Čeho jsem se trochu bála, je výrazný schod mezi tělem pera a úchopem, ale zjistila jsem, že mi při psaní nevadí a nepřekáží. U obou per víčko na tělo nenasadíte a to pro mne byl zprvu trochu nezvyk. Jsou však dostatečně velká, že s nimi nemá problém ani velká mužská tlapa (ozkoušeno tátou), takže jediné, na co si třeba dát pozor, je víčka neztratit.

Hroty jsem si vybrala F (šedý) a M (černý), ovšem první už jsem si upravila ke komfortu svému a tak nemá tenkou stopu ani náhodou. Oba hroty píšou skvěle a velká výhoda je, že si můžete klidně další přiobjednat a měnit si je podle nálady.

Papi pera jsou tak skvělá nejen na psaní, ale i na kochání se a chlubení ostatním, hodně oceňuji možnost si vybrat jak materiál, tak hrot doslova na míru, což u českých výrobců není až takovou samozřejmostí. A jestli si myslíte, že jsou to poslední custom pera od papiho, která v mé sbírce zakotví, tak správně tušíte, že nebudou.