Seewi Olive Drill II – když design zvítězí nad hmotou

Českých výrobců plnicích per se v posledních letech vynořilo jako hub po dešti, ale většinou se drží jednotného válcovitého tvaru a prefabrikovaných kovových doplňků. Ale i mezi takovou záplavou monotónních výrobků se našlo světlo na konci tunelu. Jen ne u nás, ale kousek dál na východ, cirka dvacet kilometrů od česko-slovenských hranic, v Trenčíně.

Seewi je mladá, slovenská firma, která u nás nemá sice zastoupení a nákup je možný primárně přes e-shop, je však schopna zaslat své výrobky kamkoliv do světa. Též nechybí možnost nechat si na pero vygravírovat například jméno nebo iniciály. Jak jsem se přesvědčila i já, jimi vybraná kurýrní firma je rychlá a spolehlivá. Po oznámení, že mi je pero odesíláno, jsem je do tři pracovních dnů obdržela.

V e-shopu je k výběru jak druh pera, kdy si můžete vybrat kuličkové či plnicí, tak tvar. Nabízené modely jsou tři. Ceylon II je tvarově konzervativnější a nelakovaný, Gold Rush II zase disponuje dřevěným tělem, protkaným žilkami ze čtyřiadvaceti karátového zlata. V posledně zmiňovaném stylu lze pořídit i set pera, manžetových knoflíčků a motýlku, přičemž je na výběr z bukového, či ořechového dřeva. Bez zlatého žilkování je k mání set vyrobený ze dřeva ovocných stromů. Já jsem dostala k recenzi třetí, tvarově nekonvenčnější, lakovaný model – Drill II, vyrobený z olivového dřeva.

Název Seewi je složeninou slov „see“a prvních písmen obratu „woodworker instinct“. A že je na co se dívat, prozradí hned zkraje dřevěný box, ve kterém pero dostanete. Uvnitř krom pera, bezpečně uloženého na semišovém povrchu a jištěného páskou, dostanete i „uvítací dopis“, který je umístěn na vnitřní straně víka.

Už když pero prvně uvidíte, je jasné, že se nejedná o další generický prefabrikát válečkovitého tvaru, jakých jsou obzvláště na českých internetech desítky. Zvenčí je totiž Seewi od vršku víčka až po konec těla opravdu originální. A právě zmiňované části pera, tedy plošky, kterými začíná i končí, jsou ozdobeny plátkem černé perleti. Tento materiál najdeme i v podobě „slzy“, která zdobí konec spony. U per vyrobených například z ebenu či cocobola jsou perleťové doplňky zase bělostné.

Spona je celodřevěná, nádherně asymetrická a jediné, co by se jí dalo mírně vytknout, je vzhledem k rozměrům pera větší tloušťka. Je napevno přidělaná a mezi ní a povrchem víčka tkví dostatečná mezera na to, aby se pero mohlo zasunout do kapsy košile či za klopu saka. Všechny části pera jsou precizně prolakované a vyleštěné, takže tím lépe vystoupí překrásná kresba olivového dřeva.

Nerovnoměrný je ovšem celý tvar pera. Na první pohled to člověk jen tak nerozluští, lepší je si pero pořádně ohmatat, poctivě ho prozkoumat centimetr po centimetru. Jedinou viditelnou částí, která tuto zajímavou vlastnost prozrazuje, jsou perleťové konce. Ty obzvlášť pod slunečním světlem přechází do zajímavých tónů.

Rozměrově je Drill II štíhlé, ale dostatečně dlouhé. Uzavřené měří na výšku 136 mm, otevřené 125 mm. Nasadit víčko se nedá, protože díky kruhovému ocelovému tubusu uvnitř víčka nepasuje na asymetrický konec. Pro srovnání jsem vybrala Pelikan Classic M200 a nad ním Drill II co do délky vítězí s víčkem i bez něj, takže ani majitelé větších dlaní by s ním neměli zápolit.

Po otevření se okouzlení z originality drobet vytratí, protože úchop i hrot, dva kovové tubusy vyztužující víčko a tělo pera plus konvertor jsou standardní výrobky Schmidt. Hrot je v případě mnou testovaného kusu zlaté barvy a šířky M, což je stará dobrá zlatá střední cesta. Určitě by stálo za zamyšlení si místo obyčejného Schmidt Iridium Point nápisu na hroty nechat vygravírovat logo, třeba podobné, které zdobí tělo pera pod úchopem. A v budoucnu by neuškodil ani výběr z různých šířek hrotů. Stroprocentně by se tak posílil exkluzivnější dojem z celé práce. Německý hrot je spolehlivý pracant a nemá problém se psaním ani po plánované týdenní pauze. Je však maličký, standardní velikosti 5, tedy rozměru, který můžete potkat například u kapesních per Kaweco.

Úchop je černý, plastový a v nejširších místech má šířku jednoho centimetru, což je ale nutnost, vyšlá z menší šířky pera. Dojem kazí i jistá uniformita této části pera, ať už si vyberete světlé nebo tmavé dřevo, úchop je pořád stejný. I zde vidím prostor pro zlepšení, například použitím ebonitu, byť by to s největší pravděpodobností znamenalo vyšší cenu pro zákazníky, ale na druhou stranu, přibyl by další ručně dělaný díl.

Ať už na model Seewi Olive Drill II koukám z jakéhokoliv úhlu, pozitiva stále převažují. Tvarově je to pero podmanivé, kombinací rostlinného a nerostného materiálu jedinečné, zpracováním velmi kvalitní a i přes mé výtky bylo použití prefabrikátů sníženo když ne na minimum, tak únosnou míru. Cena per se liší vzhledem k použitým materiálům, za model Olive Drill II dáte 85 euro, v přepočtu lehce přes dva tisíce korun, u jiných modelů a dřevin bude částka vyšší. Není to sice málo, ale právě výše uvedené plusy, zůstaneme-li v segmentu dřevěných ručně vyráběných per, mě vedou k oprávněnosti takové cenovky. A vzhledem k tomu, že je Seewi mladou firmou se slibným potenciálem, pevně doufám, že se budou posouvat vpřed a my se od nich dočkáme ještě zajímavějších psacích pomůcek.

Za poskytnutí pera děkuji firmě Seewi

www.see-wi.com
https://www.facebook.com/SeewiSK/
https://www.instagram.com/seewi_sk/

Pár slov o českých a moravských malovýrobcích per




I když už uplynulo pár desetiletí od doby, kdy Centropen vyrobil poslední dospělácké plnicí pero, v posledních letech se vyrojilo několik „zlatých českých ručiček“, které tradici výroby nejen plnicích per v srdci Evropy vrací zpátky k životu. Ale i to má svá pro a proti. Následující řádky by měly pomoci hlavně začátečníkům, kteří hledají pro sebe či své příbuzné originální psací pomůcku, vyrobenou u nás.

Upozornění: Text je subjektivním názorem stránky penmania.cz a v žádném případě nemá za cíl někoho poškodit, pouze upozornit na možnosti na českém trhu dostupné.

Na tuzemském trhu se v současné době výrobou a prodejem plnicích per stabilně živí cirka pět až šest subjektů. To je velmi radostná zpráva. Drtivá většina z nich používá pro výrobu velmi zajímavé jak zdejší, tak exotické dřeviny, takže není problém si vybrat, pokud máte rádi světlé dřevo více než tmavé nebo chcete pero z materiálu, který u nás zkrátka neroste. Co se ale týče dalších možností na míru dle přání zákazníka, tam už se u valné části výrobců možnosti drasticky zužují.

Je totiž třeba zmínit, že velká většina těchto per má základ postavený na tzv. kitech, což jsou kovové prefabrikované části pera, kupované za malý peníz ve velkých množstvích od dodavatelů těchto součástek.

Tuzemský výrobce tak nakoupí sponu, vršek víčka i spodek těla, kovové tubusy, které jsou kostrou celého pera, úchop, hrot a podavač inkoustu. U posledních dvou částí to není žádný zločin, to dělají i výrobci, kteří zbytek pera vyrobí komplet sami. Na výše zmíněné tubusy nalepí předvrtané kvádry dotyčného těla a pak brousí, brousí a leští, nakonec vše sešroubují dohromady a hle – „originální“ české pero je na světě.

Proto má i drtivá většina per nabízených těmito výrobci velmi podobný, bachratý vzhled, neboť použití kitů má své tvarové limity. Dokonce i cenově se mohou lišit, to co jeden nabízí za necelé dva tisíce, druhý může prodávat za částku vyšší. Samozřejmě chápu zákon nabídky a poptávky či cenovou rozdílnost mezi různými druhy dřeva, ale doporučuji aspoň pár minutek věnovat prozkoumání stránek různých výrobců a malému cenovému srovnání.

Někteří z takových výrobců evidentně nechtějí ani pomyslet na nějakou evoluci, neznalým zákazníkům to stačí a těžko se budou pídit po něčem lepším. Mne osobně jen mrzí, že se na takto prefabrikované kousky někdo neštítí nalepit název „exkluzivní pera“. Pasuje na to takové krásné židovské slovíčko – chucpe. A možnost vygravírování nápisu na přání nebo vytvoření „exkluzivních per k výročí republiky“ či experimenty s jiným druhem materiálu kříženým se dřevem tuhle nehezkou nepravdu moc neuhladí. Trochu se mi zdá, že si spousta z dotyčných výrobců nedohlédne ani na špičku nosu, protože v zahraničí je inspirací od lidí, kteří začínali s kity a pak se hnuli dál k vlastním parádním výrobkům, dost a dost. Ale samozřejmě i tam najdete kitaře, co se své jistoty vzdát nechtějí a jejich výroba stále stojí a padá na prefabrikátech, protože jejich zákazníci jsou konzervativní a inovace buď nechtějí nebo o takových možnostech ani nevědí.

Exkluzivita totiž leží úplně jinde. Pokud si přeji něco neobvyklého, mimo rámec běžné produkce, čekám maximální míru přizpůsobení se mým požadavkům. Třeba co do výběru materiálu a pokud zákazník dokáže ovlivnit barvu určitých částí pera, tím lépe! V tomhle případě se dostáváme ke světlu na konci tunelu, tedy někomu, kdo tyhle možnosti poskytuje.

Existuje i v České republice, bohužel, zatím jen jeden, ale už když najedete na jeho stránky, vidíte, že se vydal úplně jinou cestou než jeho kolegové. Jako zákazníci si můžete vybrat ze dvou tvarů per, je možné si krom druhu dřeva vybrat barvu kovových částí pera, barvu a šířku hrotu… a dotyčný vůbec nespí na vavřínech, snaží se posouvat dál a dál, v nynější době například testuje celokovové pero a očekávám, že na řadu přijdou ještě další materiály.

Jako posledního zmíním výrobce, který vlastně ani ryzím výrobcem per není, protože jeho hlavní zájmy leží v hodinkách a nožích. Pera dělá pro radost, v málopočetném množství, ale jím nabízené možnosti personalizace jsou největší, výběrem materiálu, šířky a barvy hrotu či čerpacího systému. Ano, hádáte správně, od něj mám pera já a vidíte je i na ilustračních obrázcích.

Aby bylo jasno, nikoho nenutím kupovat podle toho, co se líbí mně. Spíš jen tímto článkem chci upozornit, že jsou tu i jiné možnosti, než které vám nabízejí firmy, jejichž odkazy leží na nejvyšších příčkách vyhledávačů. Pokud si přeci jen chcete koupit pero postavené na kitech, zvažte, zdali se taková investice nehodí nasměrovat jinam. Nebo aspoň počítejte s tím, že dotyčné „exkluzivní pero“ je výjimečné akorát tím kouskem dřeva, co obepíná prefabrikované části. Zkrátka a dobře, abych parafrázovala památnou větu z legendárního filmu, tenhle článek vznikl hlavně proto, „ať víte, do čeho jdete.“