Kaweco Student – pero nejen školou povinné

Na rozdíl od předchozích recenzovaných modelů jsem toto pero už měla v ruce a to při hromadné recenzi per této značky pro Penshop.cz. Už tehdy mne uchvátilo jeho provedení a ani cena mi nezabránila doufat v to, že si jednou pořídím svoje vlastní. A tak se stalo. Jaký tedy je model svým názvem prioritně určený pro lidi školou povinné?

Pokud si Studenta koupíte, vyfasujete krásnou kovovou krabičku, do které výrobce balí dražší modely ze své kolekce. Ta má reliéfní povrch a příjemný retrodesign. Vevnitř krom letáčku s návodem na použití a stříbřité samolepky s logem výrobce najdete výstelku s prohlubněmi do Z, kde sice leží jen jedno pero, ale vejdou se tam klidně dvě. Velmi vítaný bonus.

Model, který jsem v předtím testovala, byl doslova to samé v modrém (určitě neuhádnete, jaká je moje oblíbená barva, ha ha), jen mělo jiný hrot. Tehdy jsem psala EF, nyní jsem se rozhodla si pořídit kus se šířkou z opačného spektra nabídky a tak má tento kousek šťavnatý BB hrot. Zůstala jsem věrná provedení v transparentní modré, protože se dle mého jedná o nejatraktivnější provedení, které je na trhu k mání. Ostatní jsou z neprůhledného plastu a ani barev není na výběr málo, namátkou tyrkysově modrá, černá nebo dokonce žlutá, ale tmavomodrý průhledný plast je přeci jen něco jiného. Nejen že skrz víčko a tělo vidíme jak na hrot, tak úchop a konvertor, pokud si ho dokoupíme, na sluníčku vrhá hrozně hezké modravé stíny. Já si konvertor dokoupila a velmi se mi na něm líbí jemně mřížkovaný, průhledný závit. Je to drobná manýra, která nemá na funkčnost vliv, ale pod transparentní modrou působí o to efektněji.

Doplňky Studenta jsou všechny ze stříbřité oceli, kovový je i hrot s iridiovou špičkou. Vršek víčka je ozdoben kovovým znakem s logem firmy, na sponě si také přečteme, kdo pero vyrobil. Na druhé straně okraje víčka je bílým nápisem napsán typ pera a země původu. Kdybychom náhodou ztratili rychle paměť, je nám název výrobce připomenut ještě na masivním prstenci ve spodní části víčka, kde je krom roztomilých puntíků opět vyražena země původu. To víte, paměť je ošidná věc.

Úchop pera není kdovíjak dlouhý, ale drží se dobře, ač je z leštěné oceli a bez drážek, nijak výrazně neklouže.

Hrot je gravírovaný úplně stejně jako u modelu Classic Sport Chess, tak jak vidíte na obrázku, jen se liší vyraženým písmenem pro šířku pera. Bohužel u hrotů se silnější šířkou se někdy vylíhne nepříjemnost, zvaná „dětský zadeček“. Jde o vadu, která zabraňuje inkoustu protéct z hrotu k papíru, alespoň pro první sekundy ano. Bohužel i můj Student touto vadou trpěl, stačilo však lehce zabrousit a pero už potíže nedělalo. Zahraniční návody radí hrotem jemně přejíždět po brusných papírech Micromash, já takovou vymoženost nemám a tak si humpoláčtěji pomáhám jemným pilníčkem na nehty. A fungovalo to i zde.

Student má silnou, šťavnatou stopu a i když mám zpravidla drobné písmo, pomalu, ale jistě si pera se silnými hroty řadím mezi své oblíbence. Nejinak je to u Studenta, který je překrásný svým zpracováním, příjemný komfortem při psaní a teď už i spolehlivý svou funkčností. Nevadí, že už nejste dávno školou povinní, Student své úkoly splní všude. Stojí 1150,- Kč, s konvertorem o sedmdesát korun víc.

Montblanc Classic – decentní Němec s kouskem francouzského šarmu

Už drahnou dobu jsem si přála nějaké pero s bílou hvězdou na víčku, ale modely, které se v české distribuci dají sehnat, stojí tisíce až desetitisíce korun. Proto mi jako požehnání z čistého nebe přišla loni v květnu nabídka mého kamaráda, že mi přenechá model Classic. Samozřejmě jsem souhlasila a po několikaměsíčních zkušenostech jsem se rozhodla, že je čas toto pero ohodnotit. Dobrá, přiznávám, já ho prostě ZAPOMNĚLA zrecenzovat. Ale to nevadí, jako dobré burgundské zraje i tenhle kousek plastu a zlata.

Když se na Classic podíváme prvně, uvidíme prosté vínové pero s useknutým vrškem víčka i krytu těla, kde trůní drobná bílá hvězdička. Ploška s hvězdičkou na víčku je ozdobena zlatým prstencem, ten nechybí ani kolem ústí víčka a krytu pera. Víčko se nacvakává, k čemuž slouží maličké magnetické sponečky v černém prstenci, které zdobí část mezi úchopem a šasi Montblancu. Spona na víčku je hranatá a celkem dost tuhá. Úchop je dlouhatánský, hladký a pero se díky němu bez problémů drží. Designově toto pero spadá zhruba do 80. let minulého století.

Barva mnou vlastněného kusu se nazývá Burgundy Red, a jelikož se prodává stejně nazvaný i inkoust či bombičky od německého výrobce, bylo nasnadě, čím pero prvně nakrmím. Classic přijímá standardní krátké bombičky, dlouhou jsem do něj ještě nezkoušela, předpokládám, že by ale s ní problém nebyl, protože zúžení těla pera je velmi pozvolné. Totéž s konvertorem.

Alfou a omegou tohoto pera je však hrot, který je naprosto famózní. Hranatý, s vyraženým názvem výrobce, zbroušený doleva a hlavně disponující šťavnatou, neuvěřitelně hebkou a silnou stopou. Tento tzv. oblique hrot strčí do kapsy i můj oblíbený Centropen 10010 a jiná pera, byť s uspokojivou hladkostí hrotu, jsou proti Classicu totální škrabadla. S jakou lehkostí klouže máslo po rozpáleném teflonu, s takovou se hrot Montblanc Classic pohybuje na papíře. Tím pádem je nejen zábavné, ale nevýslovně příjemné s ním cokoliv psát. Myslím, že Classic v tomto ohledu ještě dlouho zůstane nejzářivější hvězdou mé sbírky.

Na eBay se toto pero dá sehnat zhruba za tři tisíce korun, ale zkuste si počkat, jestli přeci jen neulovíte levnější. Co se týče designu, jedná se o velmi nenápadné, možná až nudné pero, ale tu největší devizu má mezi úchopem a papírem.

Kaweco Classic Sport Chess – pro milovníky královské hry

Hraní šachu má v naší rodině dlouholetou tradici, i když nikdy nešlo o žádnou sportovní, ba vrcholovou úroveň. Jako dítě si pamatuju pasáže z návštěv u babičky, kde jsem vídávala hrát mámu s dědečkem šachy. Jak jsem povyrostla, máma mne též naučila hrát a moji pubertu jsme nesčetněkrát strávily nad čtyřiašedesáti políčky a dvaatřiceti figurkami protichůdných barev, které proti sobě bojovaly do posledního kusu. Proto jsem měla velikou radost, když jsem dostala před dvěma lety trochu opožděný, ale o to neméně skvělý dárek k narozeninám od nejstarší sestry v podobě malého tmavomodrého pera se zlatými prvky a šachovým vzorem na víčku.

V první řadě musím zmínit pár faktů ohledně kolekce Sport. Tato řada německé firmy Kaweco, která vznikla v roce 1883 v Heidelbergu, je jednou z nejpopulárnějších a nejdéle vyráběných (už od 30. let minulého století) řad nejen plnicích per. K dispozici jsou nejen různé psací mechanismy (plnicí pero, propiska, roller, kaligrafické pero), ale i materiály. Vybrat si tak můžete pera z matného či transparentního barevného plastu, hliníku, mosazi nebo s pogumovanými prvky na těle. Čeho se ale Kaweco při výrobě modelů Sport za ona desetiletí nikdy nevzdalo, byl hexagonální tvar buď víčka u plnicích per či rollerů nebo celého těla u propisek a mikrotužek. Mnou vlastněný model má víčko navíc dozdobeno výrazným šachovnicovým reliéfem. U modelu Classic Sport Chess je na výběr buď z modré, nebo černé varianty.

Pero má 23 karátovým zlatem potažený hrot, zlacený je též znak výrobce na vršku víčka a je možné i dokoupit sponu, což platí u všech modelů Sport, protože žádný z nich v základu tuto proprietku nemá. Je to vzpomínka na válečné časy, kdy musely německé firmy drtivou většinu kovových segmentů oželet, protože kovy byly třeba na frontě a ne v kanceláři. Já jsem tuto sponu (též opět zlatou) k peru obdržela a musím říct, že se mi velice líbí. Kopíruje hranatý tvar víčka, i když samotný klip je hezky oblý a elegantní. A pro lidi s dušemi straky – krásně se leskne na sluníčku, ať už ve stříbrné, nebo zlaté barvě.

Šířku hrotu jsem tentokrát zvolila B, čili broad, škála pro výběr začíná od EF hrotů až po velmi silné BB. Při psaní ve správném úhlu se jedná o velmi příjemný zážitek, hrot je dostatečně hebký a nevynechává. To však nemusí být výsadou každého hrotu, je třeba si tedy pero před koupením osobně vyzkoušet, o riziku takzvaných „dětských zadečků“ na perech Kaweco už kolují legendy. Na testovací psaní vám bude stačit bombička ukrytá v těle pera, Classic Sport Chess si rozumí s drtivou většinou náplní v evropském standardu a chcete-li být věrni značce, je u nás na výběr ze zhruba osmi barev inkoustů a to i v klasických třicetimililitrových lahvičkách. Za hranicemi se dá sehnat ještě šedá a oranžová. Ale pokud byste moc trpěli při nasazování bombiček, lze dokoupit za pár desetikorun membránový konvertor, i když v tomto případě je zase za hranicemi tráva zelenější, protože tam se dá sehnat i pístový minikonvertor přímo šitý na míru maličkým sporťákům.

Jelikož je Kaweco přísně kapesním perem, moc nenarostlo, jen deset centimetrů a půl. Je to něco za něco – zabere při transportu málo prostoru, ale bez víčka si s ním zábavu neužijete, s ním se přeci jen o velmi významné tři centimetry povýší. Mně, majitelce malých rukou to nevadí, dokonce se domluvíme i při psaní bez víčka, ale výjimka potvrzuje pravidlo a na dlouhé psaní s touto možností už nekoketuji.
Do per Kaweco jsem se zamilovala už během testování pro Penshop, takže není těžké uhodnout, za jak dlouho jsem si přisvojila i maličkého šachistu. Ano, asi tak po první napsané větě.

Cena modelu Classic Chess Sport je v základu 700,- Kč, pokud budete chtít sponku, připlatíte si 140,- Kč, pokud konvertor, sáhnete pro dalších sedm desetikorun. Určitě se ptáte, proč dávat skoro tisíc korun se vším všudy za takového plastového prcka (ceny Sportů z jiných materiálů už se tyčí hodně nad tisíc korun), ale dostanete za ně německou kvalitu, pozlacený hrot, který pak už najdete jen ve vyšších cenových hladinách, nadčasový design a hlavně velké množství voleb co se barev a kombinací týče.

Parker 61 – mladší brácha legendy

Když se řekne Parker, tak nadšencům do historických kousků vyvstanou před očima tři názvy – Duofold, Vacumatic a Parker 51. Tyto jsou bezesporu v kategorii vintage pen jedny z nejžádanějších. Já jsem spíš tak trochu náhodou sáhla po mladším Parkeru a to modelu 61 ze šedesátých let s velmi zajímavým čerpacím mechanismem.

Černé pero se zlatým víčkem, tak působí „jedenašedesátka“ na první pohled. Nebýt nápisů Parker a Made in England, doplněných klasickým oválem přetínaným šípem, člověk by řekl, že drží nějakou levnou čínu za pár kaček. Když ale zaostříme trochu pozorněji, začne vnímat bezesporu zajímavé detaily.

Na vršku víčka trůní drobný šedavý kámen, jehož dvojče najdeme v pozlaceném prstenci i na spodku krytu těla pera. Víčko, krom výše zmíněných nápisů, je gravírováno jemnými svislými proužky a spona samotná má typický tvar šípu. Když víčko sundáme, odkryje nám aerodynamický kryt hrotu. Odšroubovatelný kryt těla pera od krytu hrotu odděluje tenoučký zlatý prstenec. Na krytu hrotu upoutá pozornost šípovitá zlatá ploška. Vše je vyhlazeno do elegantního lesku. Pod kapotáží se skrývá hebce píšící čtrnáctikarátový hrot. Inkoust, který zatím v peru mám, je černomodrý, možná se jedná o Parker Quink. To nejzajímavější se ale skrývá ve spodní části pera.

Model 61 se vyráběl se dvěma druhy čerpacího systému. Prvním byl klasický vak v kovové kostře, který se plnil stisknutím, ponořením hrotu do inkoustu a pomalým povolováním prstů. Druhým byl teflonový tubus s dírkami vespod, přičemž se pero dotyčnými otvory smočilo v inkoustu a zhruba minutu se čekalo, až se inkoust dostane skrz kapilární systém dovnitř. A právě tím disponuje i můj Parker 61. Plnění je sice pohodlné, ale čištění bude asi dost pekelné, podle návodu na internetu to bude nejlepší pomocí balonku, nebo vlastní pusy (pokud vám nevadí příchuť inkoustu). Nebo si trochu pomoci kompromisem a tankovat do Parkeru 61 jen černé nebo černomodré inkousty.

Musím přiznat, že jakmile jsem s tímto perem začala psát, okamžitě jsem si ho zamilovala a je jednou ze stálic v mém cestovním pouzdře, které tahám po světě. Což mne navádí k myšlence – pokud si koupíte pero, ať už starožitné, nebo moderní a pořizovací cena se šplhá k pár tisícům (zde za Parker jsem dala 900,- Kč), stále se jedná hlavně o věc, která potřebuje být v provozu. Takže s ním je nutno psát.

Centropen 4164 – decentní pracant

Šedesátá léta se nesla v duchu povolování ledů a nesla s sebou naději na pozvolnou demokratizaci, kterou však v srpnu 1968 rozdrtily pásy vojsk Varšavské smlouvy. Mnoho lidí usoudilo, že je to pro ně poslední možnost emigrovat, než klec natvrdo na dalších dvacet let spadne. A v dačickém podniku jsou dál vyráběna pera, protože psát je potřeba, ať už vládne kdokoliv.

Tento Centropen jsem získala na před pár lety na Aukru, měl však poškozený plnicí mechanismus a hrot. Následovala tedy oprava. Pak jsem ho odprodala kamarádce, ale shodou okolností se mi do sbírky vrátil a to letos za neskutečně směšnou cenu – padesát korun.

Centropen 4164 už jde naprosto jiným designovým směrem než předchůdci. Decentní stříbročerná kombinace, větší, masivnější spona hranatého tvaru a hlavně plně vestavěný čerpací mechanismus. Odšroubovatelný je, krom víčka, jen kryt otočného umělohmotného šroubu čerpacího mechanismu. Hladinu inkoustu pisatel kontroluje skrz průhledné, dvěma stříbrnými pruhy lemované „okýnko“ v první třetině krytu pístu.

Víčko je na vrcholu zdobeno černou tlustou ploškou, kryt šroubu je naopak opatřen ploškou stříbrnou. A právě rozumně nakombinované křížení kovových částí s plastovými činí toto pero v ruce dobře vyváženým a příjemným na úchop.

Hrot tohoto Centropenu je velmi nepoddajný, ostatně písmenko T za číslem 42 znamená tuhý. Přesto však píše velmi pěkně a nevynechává.

Centropeny z pozdních šedesátých a pak dalších let už zkrátka nejsou tak podmanivě krásné, jako když se používal perleťovaný celuloid, přesto se jedná, alespoň v případě 4164, o pěkné náčiní, které ještě odvede dobrou práci.

Centropen 10016 – hypnotické vlny perleťových vzorů

V roce 1964 podnik Centropen oficiálně zanikl, ale výrobna v Dačicích spadala pod značku Koh-i-noor Hardmuth, která se tak stala monopolním výrobcem školních potřeb pro československé děti. Dačický podnik nevyráběl jen pomůcky pro psaní. Pera Centropen svůj název neztratila, právě naopak, nosí jej až do současnosti. Navíc vešel do výroby systém, který používáme i v jedenadvacátém století – bombičkové pero.

Model 10016 byl posledním celuloidovým perem s perleťovým vzorem, který byl tak oblíbený na perech předchozí dekády. Sehnat se dal v modré, tyrkysové, šedé, hnědé verzi. Ubyly oblé konce, přibyly stříbrné či zlaté plošky, kvalitní psaní však zůstalo. I Centropen 10016 má integrovaný čerpací mechanismus. Dnes se člověk nejvíce setká s možností odnímatelného pístového, či membránového konvertoru.

Trvalo mi pár let, než jsem ke svému modrému jedináčkovi dokázala získat další tři variety, ale v duchu hesla „Dostaň je všechny“ se mi to nakonec opravdu povedlo.

Modely 10016 nejsou tak výrazně opalizující jako 10012, perleťové vlny jsou spíš decentnější. Pera mají samozřejmě nějaké škrábance, ostatně, je jim kolem padesáti let.

Vršek víčka a konec takzvaného barelu zdobí kulaté stříbrné, případně zlaté plošky plošky, na vrchní si někdo z bývalých majitelů vyryl písmenko H. Těžko říct, zdali šlo o muže, či ženu, případně chlapce nebo dívku. Ústí víčka zdobí stříbrný prstenec, který při koupi chyběl.

Spona je hranatá, opět buď stříbrná nebo zlatá.

Jak již bylo zmíněno, opět nechybí vestavěný čerpací mechanismus.

Hrot všech verzí je standardní 42, příjemně píše. Tak jako u modelu 10012, tak i zde se snažím najít inkoust, který pasuje k barvě pera. Cena se kus od kusu lišila, některý jsem získala za tři sta, některý za padesát korun a ve vynikající kondici.

Centropen Barclay 1304 – Hliníkový švihák z Dačic

Dnes se podíváme na plnicí pero, které bylo vyrobeno sice též v padesátých letech, ale z úplně jiného materiálu, než je celuloid. Přivítejte Barclay 1304, další chloubu dačické továrny.

Barclay 1304 se vyrábělo ve čtyřech verzích – z tvrzené gumy, celuloidové, hliníkové a stříbrné. Mnou ukořistěný je zdobený krásným proužkováním. Samozřejmě se přes šedesát let svého života neubránil nějakým odřeninám – povrch u otvoru víčka je prošoupaný až na základ.

Designově se dá říct, že se jedná o hybrid mezi modelem 10010 se svými oblými konci víčka a těla a 10016 s již hranatou, kovovou sponou. Barclay byla věcí výhradně padesátých let – pak už se nenašel zlatník, který by je tak kvalitně potahoval drahými kovy a ryl.

Když sundáme blyštivý kabátek, zbude nám klasický centropenovský čerpací systém, který jsme viděli i předtím. Nejzajímavější je na tomto peru ale hrot. S největší pravděpodobností nebude originální, protože Barclay se při výrobě osazovaly výhradně hroty od p. Kroutla. I tak mi dělá radost, protože se jedná o hrot 42 S tedy soft. Je ohebný, čili se můžeme bavit o tzv. flex hrotu, který po mírnějším zatlačení od sebe oddálí obě části hrotu a pero tak píše silnější stopou. Když píšete zlehka, pero píše takřka standardní stopou.

Jelikož mne můj kamarád a velká inspirace ohledně per (děkuji Peter) velmi inspiruje, moc jsem si takovýto hrot nebo něco jemu podobného chtěla vyzkoušet a už chápu, proč je s ním taková zábava. Teď už se jen naučit psát hezky ozdobně.

Ač proti svým celuloidovým bratříčkům vypadá Barclay drobet štíhleji, váhou vyhrává na plné čáře. Ne, že by byla celuloidová pera nějak nepříjemně lehká, aby vyskakovala při psaní z ruky, ale kov je kov, i když „jen“ hliník. Malým problémem je poněkud neukotvené víčko, když ho nasadím na tělo pera. Zkrátka ho tam musím poctivě narazit. Ale i tak je 1304 je stabilní, těžší pero, které je radost používat a já ho považuji za velmi reprezentativní šperk mezi svými pery.

Po pár měsících od nákupu stříbrné 1304 se mi podařilo získat i zlatou, jinak vzorkovanou, která měla úplně stejný hrot jako hliníkové pero, takže se potěšení a radost z kvalitního psacího zážitku zdvojnásobila.

Centropen 10012/10014 (1953/1954) – Perleťová padesátá




Zatímco lidé se v padesátých letech po počáteční euforii z nástupu nové síly k moci pomalu propracovávali k deziluzi, podpořené vykonstruovanými politickými procesy a v roce 1953 zlodějskou měnovou reformou, Centropen v Dačicích, nyní už národní podnik, dál dělal to, v čem byl nejlepší.

Vyráběl psací potřeby a mezi nimi i plnicí pera.

Kulatých tvarů se pera od Centropenu nezbavila po celá padesátá léta. K drobným inovacím ale přeci jen došlo. Modely 10012 a 10014 už hýřily mnoha barevnými vzory. Zelené, červené, modré, hnědé, šedé… k mání byly jak perletově vzorované, tak i decentně pruhované, či snobárna nejvyššího kalibru – stříbrná Barclay pera, pro nemajetnější bylo možno zakoupit hliníková. Ovšem tvarově si oba prvně zmiňované typy doslova z oka vypadly, jen 10014 je o kousíček větší a i rozměry transparentních vršků víčka a těla se liší. Plus pokovení hrotů. Spona je totožná s modelem 10010 – oválná plastová. Modely 10012 s jedním prstencem dnes nejsou téměř k sehnání, s největší pravděpodobností potkáte totožné víčko, co se týče zdobení, jako u 10014, čili s jedním silnějším a dvěma tenčími prstenci. Na těle per je vyrytý název výrobku, typ a pořadové číslo výroby. Ty zlacené nejsou, ale bývaly.

Krom přenádherného vzoru na celuloidových částech jsou velmi líbivým prvkem transparentní konce, které jsou lemovány tenkou červenou linkou.

Co ale mají obě pera takřka totožné, jsou útroby. Obě pera jsou vybavena pístovým čerpacím mechanismem, obě byla z tohoto pohledu nepoškozena.

A jak tahle smečka píše?

Po pár peripetiích se ve všech perleťových uhnízdil klasický ocelový hrot velikosti 42, který píše dost hebce na to, aby člověka neomrzelo pera brát opakovaně do ruky.

A cena? Pro pero v opravdu top kondici si připravte pár tisíc.

Centropen 10010 (1951) – socialistický elegán




Česká firma Centropen byla založena v roce 1940 a již v prvních letech své existence začala krom jiných kancelářských potřeb vyrábět i plnicí pera. My se zaměříme až na léta padesátá, kdy začal československá papírnictví zaplavovat model 10010, kopie slavného Angličana – Parkeru 51. Koneckonců, z tohoto designu dodnes vychází kvantum levných čínských per.

Centropen 10010 jsem získala za pár stovek ve velmi žalostném stavu – celuloidový povrch byl velmi zašlý, pero mělo poškozený čerpací mechanismus a jak se později ukázalo, i zlomený hrot. Nechala jsem se nakonec přemluvit na celkovou repasi, což sice vyšlo na vysokou částku, ale při zpětném ohlédnutí toho nelituji. Pero se mi vrátilo vyleštěné, s obnoveným zlacením, funkčním čerpacím mechanismem a naprosto bezchybným hrotem.

Když se podíváme na tvar Centropenu 10010, je úsporný, elegantní a zlacené prvky razí heslo „méně znamená více“. Spona je protáhle oválná, plastová a pružná. Víčko je zdobeno jedním zlatým proužkem, ale dalo se sehnat pero i s dvěma proužky. Vršek víčka je zakulacený a propůjčuje tak peru příjemný aerodynamický tvar. Konec krytu těla pera je též kulatý, ale protáhlejší. Jeho povrch zdobí název výrobku a pořadové číslo. Zlacené prvky však po určité době opět zmatněly.

Co je na tomto peru ale nesporně zajímavé, je chování použitého materiálu. To pero používám takřka denně a po nějaké době začalo opět hnědnout. Byla jsem z toho celkem vyděšená, protože ho přímému slunci opravdu nevystavuji, ale dostalo se mi ujištění, že je to norrmální a pero časem opět ztmavne. Zatím je spíše takové legračně kropenaté, tmavohnědé až černé.

Hrot je až na špičku skrytý a jeho vlastnosti jsou naprosto vynikající. Nevynechává, krásně pouští inkoust, zanechává sytou stopu a hlavně je to ten nejhebčí hrot (tedy naprosto bez odporu a neslyšně klouže po papíře), který zatím ve sbírce mám. Díky tomu ho velmi často beru do ruky a psaní s ním si hodně užívám.

Čerpací mechanismus je pístový, přičemž píst se posunuje otáčením podlouhlého černého závitu. Po opravě je přiměřeně tuhý a zcela těsní. Cena vč. pořízení a opravy se nakonec vyšplhala na 2750,- Kč, což je věru dost, ale pero za takovou láci opravdu stojí.

Ručně vyráběná pera – láska ke psaní zkřížená s řemeslem




Na fakt, že si můžeme nechat ušít oblek nebo vyrobit boty na míru, jsme si už zvykli. Ale pokud chcete odbočit od masově vyráběných plnicích per a koupit si něco originálnějšího, máte vůbec možnost? Odpověď zní ano. I když v českých luzích a hájích byste spočítali výrobce ručně vyráběných per na prstech jedné ruky, v zahraničí jde o velmi oblíbenou a dlouholetou disciplínu. Ale pozor, i zde se nacházejí různá úskalí.

Výrobce a většinou i prodejce v jedné osobě u tohoto bezesporu zajímavého odvětví můžeme rozdělit na dvě skupiny. Na ty, kteří vyrobí celé pero ať už z akrylátu, dřeva nebo kovu doslova od A až do Z a ty, kteří si kupují tzv. kity. Většinou se jedná o kovové části pera a ručně zhotovené jsou jen víčko a tělo pera. Tam se často používají barevné akryláty, exotické dřevo a různé další kombinace. Právě díky použití kitů mohou být i ručně vyrobená pera relativně levná (třeba do dvou tisíc korun), s mírou vlastní práce vložené do výrobku pochopitelně cena roste. Drobným handicapem bývá, že jsou pera již vyrobena, často osazena obyčejným IPG (Iridium Point Germany) hrotem a bez možnosti si zvolit šířku stopy. Ale jsou i výrobci, kteří udělají pero doslova „na přání“. Vyberete si vzor a barvu materiálu, šířku a barvu hrotu a pak… čekáte, až se vám pero vyrobí. Takováhle maximální optimalizace je příjemná, ale samozřejmě sáhnete hlouběji do peněženky.

Tactile-turn-gist

Dobré je si i na YouTube najít recenze (byť většinou v angličtině) na handmade pera, jejich kvalitu, zpracování, cenu a dostupnost, protože co si budeme říkat, cena per od výrobců z USA nabobtná ještě o poštovné a clo. I bez těchto dodatečných nákladů jsou občas ceny přemrštěné a je třeba pozorně vybírat a promýšlet, případně se poradit s někým zkušenějším, například na tematickém diskusním fóru.

Karas-kustoms

Stejně jako svět starožitných a moderních per, je i ten okolo ručně vyráběných kousků fascinující a zajímavý, ale i plný pastí a ošemetností. Níže připojuji seznam vybraných (jistě je jich po světě víc) výrobců handmade per z různých koutů světa, kde zjistíte, že někteří krom plnicích per vyrábějí i pera kuličková či jiné vychytávky například do domácnosti nebo jenom na ozdobu. Jednoho českého výrobce jsem vynechala a to z důvodu, že se mu budu věnovat v samostatném článku – recenzi dvou per, která jsem si od něj nechala vyrobit.

Čeští výrobci

http://peranovak.cz/

https://www.fler.cz/ceska-pera

www.kayu.cz

Irsko

http://www.donegalpens.com/

USA

https://karaskustoms.com/

https://www.pensbyron.com/

https://www.lanierpens.com/

http://www.handhpens.com/

http://www.fountainpenstudios.com/

https://www.djwooddesigns.com/

https://scriptoriumpens.com/

http://www.jcwoodpens.com/

https://www.cadillacpens.com/

http://www.kingpencraft.com/

http://www.jebspens.com/

http://www.broadwellstudios.com/

http://www.oceanviewhandcraftedpens.com/

http://www.tactileturn.com/

Japonsko

http://www.nakaya.org/en/

Indie

http://stores.ebay.com/rangahandmadepens